Report: Armagedon fest vol. 2
Druhé pokračování Armagedonu mělo tedy dvě formy průběhu. První půle večera byla jedním velkým malérem, neštěstím a utrpením. Nervy byly chvílemi na dranc a příčetnost ta tam. Druhá část - chtěl jsem říci večera - ale vlastně noci (končilo se opravdu dlouho po plánovaném skončení večerníčku) byla naopak vybojovanou odměnou. Při jejím dosažení jsem úplně zapomněl na tu první nešťastnou půli Armagedon festivalu. Takže verdikt je jasný - první tři kapely zkouška nervů - zbylé tři kapely vynahrazení prvních hodin večera.
Armagedon fest, tedy jeho druhé pokračování (tentokrát benefiční akce) alespoň pro mě znamenalo poslední pořádnou klubovou akci před festivalovou sezónou. Očekávaná "kultůra" slibovala pestrou sestavu kapel, díky čemuž se na Melodku zastavil poměrně pestrý mix metalových fanoušků. Na druhou stranu byl takto složený line-up docela odvážným tahem...
Recenze: Krater - Urere
Urere je tedy albem majícím vše, co má působivý, nikoliv trapný black metal mít. Proto se zde i z všedního šablonovitého black metalu stává něco víc. A tohle přesně v této muzice hledám. Za vše můžou obyčejné primitivní emoce, které jsou však tak intenzivní, až to v člověku probouzí peklo. Agrese, nenávist, pravé zlo a temnota - můžete říci, že je to black metalové klišé, ale v tomto případě to opravdu funguje. Je to uvěřitelné a zcela upřímné. Mnohým kapelám právě to, co potřebuji v BM cítit, chybí. Nikoli co největší tvrdost, extrémnost. V muzice hledám duši a uměleckou hodnotu.
Krater jsou přesně takovou tou kapelou, která se tváří jako zcela obyčejná cháska se zcela obyčejnou hudbou. A opravdu. Kdybyste si pustili jakoukoli skladbu z kteréhokoli předchozího alba, mávnete nad počinem rukou a jdete dál. Přinejmenším uznáte, že Krater alespoň dobře hrají a mají smysl pro syrovou energii. Když se řekne německý black metal, jedná se v mém případě o objekt hlubokého zájmu. Netajím se tím, že mám Německo a jeho scénu velice v oblibě. Přeci jen, v útrobách jeho podzemí nalezneme nejednu kvalitní smečku...
Noc Besov XI. - Pohanské povstania (Brno)
Noc Besov a její pohanské povstání je tedy úspěšně za námi, Slovensko, Česko a Polsko vydrancováno ukrajinským nájezdem úspěšně a v Brně nastalo mocné vyvrcholení, díky němuž mají všechny kapely můj respekt, neboť i přes únavu z náročného turné, ani na jednom z účinkujících nebylo znát vyčerpání a na pódiu se každý z interpretů se svým setem popral se ctí, stejně jako s chladným nepřítomným davem přihlížejících. Současní Žrec mě nebaví, Degoryen předvedli svůj klasický standard, doplněný o true black metalovou image a povedený křest, Ukrajina vítězí a Vrani Volosa uspala.
Noc Besov jako tradičně i letos nabízela ke zhlédnutí jednu skvostnou hudební akvizici za druhou z žánru pagan/black metal. Po předchozím silném ročníku, na němž se fanouškům formou premiéry představil Rob Darken se svým projektem Graveland, bylo slíbeno turné zahrnující vícero zastávek (spolu s brněnským Fávalem), jen s méně výrazným line-upem. Nakonec se však zrodilo dokonce týdenní tour, zahrnující rovnou osm zastávek, přičemž Noc Besov měla vyvolat toto Pohanské povstání i v Polsku. A že line-up nebyl tak výrazným, jako v případě polského obléhání Tartarosu v Banské Bystrici? Možná, ale kvalitou se rozhodně rovnal...
PARIA - Knochenkamp
Zjištění, že PARIA pohořela na výsledném zvuku, přičemž poukázala na skladatelský a kompoziční potenciál, který ale sama nevědomky pohřbila vývojem svých nápadů, by byl za normálních okolností bolestný. Myslím si, že znít takhle řadová deska, PARIA by neobstála ani v boji o průměrné hodnocení, jelikož se však jedná o EP o necelé půl hodině, dá se horší produkce přežít, stejně tak jako neustálé hledání sebe sama, a díky tomu častá rozštěpenost vlastní tváře
O německé smečce PARIA jsem poprvé zaslechl díky německému webzinu/labelu v jednom - Sturmglanz, kde mou pátravost zaujala reklama na chystané mini album "Knochenkamp". To, co mohlo za můj zájem, nebyl pouze krásný artwork z dílny Artema Grigoryeva, ale rovněž to, že PARIA je koněm ze stájí World Terror Committee, pod jejímiž křídly se nacházejí většinou nadprůměrné spolky. Díky tomu už poměrně dlouhou dobu label pozoruji při jeho poctivé činnosti a často se nestačím divit, kolik zakopaných pokladů skrývá (například FIDES INVERSA, na něž jsem pro Metalirium nedávno sepsal recenzi). PARIA sice patří mezi skupiny, nedosahující kvalit největších es značky W.T.C, přesto potvrzuje mé domněnky o kvalitách firemních uskupeních a i to, že jsem udělal dobře, když jsem po kapele sáhnul, i přes jisté nedostatky, které v ní spatřuji...
Bifröst - Mana Ewah
Mana Ewah uzavírá kapitolu Bifröst s pocitem, že za sebou sympatická rakouská kapela zanechala dosud své nejpovedenější album, které však svým zněním poukazuje na odlišné hudební cítění Matthiase, jehož to jasně táhlo směrem od folk metalu spíše k post-black metalovým melancholiím Harakiri for the Sky. Možná je Mana Ewah albem, které už tím, jak zní, křičelo do světa o blížícím se konci kapitoly skupiny.
Bifröst nebudou většině čtenářům známým pojmem, ale ti, již dobře znají post-depresivní, v Česku docela oblíbené, Harakiri for the Sky, by na toto jméno měli slyšet téměř okamžitě. Matthias Sollak - to je na druhou stranu jméno, které tyto dva a pak další, v tomto případě však nepodstatné, spolky pojí. Zatímco v Harakiri for the Sky se Matthias oddává svým vnitřním démonům se svým souputníkem Jimbem, v Bifröst naopak vždy nacházel (minulý čas zde má jistý význam) odreagování a útěchu pozitivních písniček (tohle slovo má taktéž význam). Minulý čas jsem použil z důvodu, že Bifröst už nejsou aktivní kapelou a nemá cenu pátrat, proč tomu tak je. Možná, že Matthias přestal spatřovat význam ve folkových radovánkách a svým vnitřním démonům, své melancholické nátuře a Harakiri for the Sky podlehl již definitivně...
Plzeňští Trollech oznámili, u koho a kdy vydají nové album. K tomu uveřejnili nový cover, který si můžete níže prohlédnout. Chystaný materiál se bude jmenovat Každý strom má svůj stín a vydají jej...
Datum konání: 18.5.2017
Začátek a ukončení akce: 19:00-23:55
Město konání: Praha
Místo konání: EXIT-US
Cena vstupu: 300 Kč
FB událost
Pořádá: Vladimír Vašák
Islandští tvůrci nálad Sólstafir vydávají další skladbu. Tentokrát se jedná o píseň Silfur-Refur a naleznete jí pod textem. Nové očekávané album Berdreyminn vydají Season of Mist 26. května. Sólstafir v létě vyrazí...